Kino Atlas

Ve filmu, který vznikl v období Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se autor dotýká závažné otázky pravdy v umění a identity umělce. Protagonistka herečka Elisabeth Vogler (Liv Ullmann) odmítá nadále hrát umělé role na jevišti a na protest se rozhodla mlčet. Únik od veřejné masky – "persony" se však stane jen dočasným přijetím úlohy jiné.

Příběh rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen – Elisabeth a její ošetřovatelky Almy (Bibi Andersson), která naopak mluví ráda a svěřuje tajemné ženě svá intimní tajemství a touhy. Jde o mimořádnou studii ženské psyché a o jeden z nejmagičtějších opusů, který jako přelomový obdivovali například Luis Buñuel, Jean-Luc Godard a Andrej Tarkovskij.

Snímek, který snímal renomovaný Sven Nykvist, byl oceněn švédskými Národními cenami Guldbagge za Nejlepší herečku (Bibi Andersson) a za Nejlepší film. Americká filmová kritika mu kromě ceny za Nejlepší film a herečku udělila též Cenu za režii.